V minulém týdnu snad nebylo na Internetu úniku před zprávami o tom, jak bylo v oceňované detektivní minisérii Mare z Easttownu hlavní hrdince v podání Kate Winslet v milostné scéně vidět břicho! Což je u někoho, komu bylo přes 40 let a má tři děti, skutečně šokující. Kate Winslet se dle médií podařilo odolat tlaku režiséra i producentů a scéna nebyla digitálně upravena, stejně tak jako promo fotografie k seriálu, kde je nenalíčená a jsou jí prý vidět všechny vrásky. Málo která žena v show businessu tento tlak ustojí a určitě jí za to patří potlesk. Ovšem skutečnost, že tato zpráva plní po celý týden média včetně Guardianu či BBC, je trochu smutná. Proč se píše nejdřív o jejím břichu a až poté o jejím skvělém hereckém výkonu?
To ministryně financí Alena Schillerová, jak jsem se také dozvěděla minulý týden, naopak budí posměch silně digitálně upravenými a stylizovanými fotografiemi na svém Instagramovém účtu. Lze se jí ale divit? Ne každý má takovou odvahu jako Kate Winslet a ženské tělo je zvláště v České republice téměř veřejný majetek. A je jedno, zda nemáte zrovna proporce topmodelky a stáváte se proto terčem tzv. „bodyshamingu“. Sociální sítě se jen hemží poznámkami na adresu Marie Benešové, Kláry Dostálové, Aleny Schillerové či Jany Maláčové, kritizující jejich fyzické proporce. Ani v opačném případě však neuniknete oplzlým komentářům a připomínkám, jak ukazuje veřejná zpověď televizní moderátorky Lindy Bartošové. Stalo se toto někdy třeba Jakubu Železnému nebo Martinu Veselovskému? Domnívám se, že nikoli.
Být ženou ve veřejném prostoru opravdu není žádný med. A pokud chcete uspět jako politička, je to úkol hodný chytré horákyně. Musíte být krásná, ale ne vyzývavá. Musíte se umět prosadit, ale když máte ostřejší lokty, chováte se hystericky, panovačně či nežensky. Musíte splňovat kvalitativní kritéria, ale jaká jsou ta kritéria, když v případě mužských kandidátů se o nich při volbě na přední místa kandidátky nikdy nemluví a roli hrají především konexe? Není divu, že má chytrá horákyně plné ruce práce a my si tak můžeme povzdechnout stejně jako Elizabeth Bennetová, hlavní hrdinka Pýchy a předsudku: „To se nedivím, že znáte tak málo žen ve vrcholné politice. Spíše se divím, že znáte vůbec nějakou“.